Pokud jedeme autem, stále častěji můžeme vidět plochy, na kterých stojí solární panely. Ty dodávají elektřinu do spotřebitelské sítě, přičemž je plánováno, že se bude podíl elektřiny právě z těchto obnovitelných zdrojů stále zvyšovat. Je však pravdou, že ani ony nejsou bez chyby. Platí to i pro fotovoltaické elektrárny Brno. I ty mají své problémy, ačkoliv by se to na první pohled tak nemuselo jevit. Koneckonců, jsou v takřka ideální oblasti, v podstatě té nejlepší, jaká u nás existuje. Co přesně za problémy zde tedy najdeme?
Tím prvním je potřeba údržby. Aby byly solární panely plně funkční, je potřeba, aby byly naprosto čisté. Jakákoliv šmouha, například od deště či bláta, jejich efektivitu značně snižuje. Je tedy potřeba je pravidelně umývat, což vzhledem k jejich počtu i v jedné elektrárně není zrovna snadný úkol.
K tomu se přidává i možnost poškození. Oblast u Brna tvoří jihomoravská nížina, využívaná především k zemědělství. Nejsou zde tedy žádné kopce či lesy, které by působily jako větrolamy. Pokud je tedy skutečně silný vítr, jak už to při letních bouřkách u nás bývá, může velmi snadno dojít například k vyvrácení panelů.
Zdaleka nejdůležitější je ovšem plocha, kterou tyto elektrárny zabírají. Jedná se totiž z velké části o kvalitní zemědělskou půdu, kterou by bylo možné jinak využít k pěstování. Navíc se jedná o velké plochy, neboť aby solární elektrárny vyprodukovaly dostatečné množství elektřiny, aby mohly alespoň trochu konkurovat těm klasickým, je potřeba velké množství fotovoltaických panelů, které zabírají velkou plochu půdy.
Rozhodně tedy není jisté, zda je právě toto ten správný přístup, kterým bychom se měli v otázkách energetiky ubírat. Jistě, máme tak čistý proud bez emisí, avšak ani ten není zadarmo. A to ani nebyla řeč o likvidaci rozbitých či vysloužilých panelů, která je velmi náročná a rozhodně ne ekologická.
Je tedy na místě hledat nové způsoby. Nyní je totiž již jasně patrné, že fosilní paliva, Slunce ani vítr nás nespasí.