Je oxid uhličitý skutečně prospěšný pro naší planetu?

O tom, že dochází k oteplování naší planety, již není nejmenších pochyb. A s nejvÄ›tší pravdÄ›podobností je rychlost tÄ›chto zmÄ›n zvyÅ¡ována lidskou Äinností, zejména pak vysokými emisemi skleníkových plynů, z nichž nejznámÄ›jší a nejvýznamnÄ›jší je oxid uhliÄitý.

 

PrávÄ› to vÅ¡ak vyvolává urÄité kontroverze. Koneckonců lidé vÄ›dí, že rostliny tento plyn spotÅ™ebovávají a pÅ™eměňují na kyslík. Navíc jim také svÄ›dÄí teplo. Zdálo by se tedy, že oteplování není až takový problém, neboÅ¥ Äím více oxidu uhliÄitého bude, tím rychleji porostou rostliny. MÄ›lo by to tedy být nÄ›co, co je pro nás skuteÄnÄ› dobré. Bohužel, lidé, kteří toto tvrdí, si Äasto neuvÄ›domují nÄ›kolik zásadních detailů.

 

 

Jedním z nich je fakt, že rostliny, co se výživy týÄe, nejsou závislé pouze na přítomnosti oxidu uhliÄitého, ale také na živinách a vlhkosti v půdÄ›. ZmÄ›na rozložení srážek pak znamená, že ta bude Äím dál sušší, zvláštÄ› v letním období, kdy je vegetaÄní růst na svém maximu. To samozÅ™ejmÄ› znamená, že rostliny budou hynout, a nebudou tedy fotosyntetizovat.

 

Dále je tu fakt, že i když zde máme dostateÄnou vlhkost i živiny, fotosyntéza stále pÅ™estává fungovat, pokud teplota stoupne na urÄitou hranici. Ta je samozÅ™ejmÄ› u každého druhu rostliny odliÅ¡ná, u naprosté vÄ›tÅ¡iny se vÅ¡ak pohybuje od 35 do 40 stupňů Celsia. A to jsou teploty, které jsou v létÄ› už i u nás. V takovém případÄ› se proces absorpce oxidu uhliÄitého zastaví.

 

 

Je tedy jasné, že situace není tak jednoduchá, jak se nám nÄ›kteří snaží namluvit. RozhodnÄ› neplatí, že více CO2 znamená lepší prostÅ™edí pro rostliny. I zde platí, že je nutné jeho urÄité rozmezí. A to je, z velké Äásti i díky lidem, v souÄasné dobÄ› stále ÄastÄ›ji pÅ™esahováno. Výsledkem je pak desertifikace krajiny, tedy její promÄ›na v pouÅ¡Å¥. A pokud se nÄ›co nestane, pak to Äeká v následujících desetiletí i naÅ¡i republiku.