Pamatujete na veleúspěšnou trilogii Zdeňka Trošky „Slunce seno…“? V posledním dílu z roku 1991 se tam Valerie Kaplanová slunila na svém dřevěném pojízdném lůžku, a Helena Růžičková odhalila, že má kromě hraček v posteli i kameny. Byla ovšem chyba odebírat jí její oblíbený fetiš, i když ten výraz není přesný, protože šlo spíše o hračku, která ji naplňovala štěstím.
To ale není nic proti tomu, brát si do postele boty. Boty do postele nepatří a Helena Růžičková by v rámci filmového scénáře již obracela oči v sloup, ale existuje jistá výjimka, a tou je nenasytný mužský sexuální apetit. Obrovský počet mužů přímo fascinuje, když jejich vyvolená polehává na lůžku, v očekávání milostných dobrodružství, obutá do modelu Pleaser, kde je toho vidět víc, než toho, co je skryto, ale podstatné je, že je to tak, jak to je. Muži se totiž nemohou dočkat, až boty začnou vyzouvat a mazlit se nejen s jejich stélkou, do níž jsou již obtisknutá bříška prstů, ale především s chodidly.
Co je vlastně na chodidlech tak fascinujícího? Na tuto otázku existuje milion a jedna odpověď, s nápovědou od známého myslitele, vynálezce a umělce Leonarda da Vinci, který naznačil, že chodidlo je božský výtvor, naprosto dokonale tvarovaný, proporcionálně vyvážený, a navíc funkční. Dokonalost spočívá nejen ve vizuálním trojrozměrném obrazu, ale i v jejich podmanivé barvě a vůni. Ženské nohy mnoho mužů bere do úst, využívají příležitosti jazykem ochutnat hořkoslaný pot, což jim zvedá hladinu testosteronu, a partnerka již ví, k čemu se schyluje, což se také můžete dočíst v blogu botish.cz.
Až se tedy budete rozhodovat, zda se osprchovat, naparfémovat a vklouznout pod peřinu v očekávání sexuálních hrátek, změňte raději strategii a protentokrát sprchu odložte a ponechte si nazuté střevíce na podpatku na svém měkkém lůžku. Dejte svému partnerovi možnost užít si vaší přirozené vůně a všeho ostatního přirozeného, co nabízí vaše krásné tělo, kvůli jehož křivkám nemohou muži zamhouřit oko, protože si je chtějí užívat donekonečna.